2012/13


Hledání jara ve Vlašimi 12.-14.4.2012

Byli jsme v oboře. Předtím jsme byli se podívat na zvířata.Potom jsme byli v parku. V oboře jsme našli pavouka. V parku jsme si zahráli kuličky a našli jsme křivatec.V oboře jsme viděli jeleny. Cestou z obory se nás držel pes.
Filip Komárek

Jeli jsme do parazoo ve Vlašimi. Tentokrát jsme hledali pavouka, staré hry a kvetoucí tařici. Jednu věc jsme nenašli – tařici. Není divu, když na velikonoce byl ještě sníh.Vše začalo, když jsme se vydali do obory Bolinka. Přijal nás milý hajný. Po nádherné prohlídce zdejší zvěře, tedy daňků a jelenů, jsme se vydali na malý kopec s Loretou. Na Loretě jsme nalezli dva pavouky plus jednoho imaginárního. Dál jsme se vydali krásnou krajinou. Cestou se k nám přidal krásný pes. Šel s námi až k ubytovně. Bylo nám ho líto a proto jsme zavolali policii. Než přijeli, tak jsme ho s Filipem hlídali.Byl hodný, až na to, že pořád utíkal za lidmi. Když přijela policie, tak si ho odvedla. Po odpočinku jsme šli do parku, kde jsme si zaskákali panáka a zahráli kuličky.
Kuba Švec

Jeli jsme do Vlašimi. V sobotu jsme šli na celodenní výlet. hledali jsme i jaro. Našli jsme pavouka a byli jsme v oboře. Kde jsme viděli jeleny i daňky. Po večeři jsme šli do parku, kde jsme hráli kuličky. Doufám, že jaro už je.
Matěj Prokopič

Dne 13.4. jsme šli přes oboru a viděli jsme jeleny. A pak jsme šli na poutní místo Loreta. Potkali jsme tři pavouky. Když jsme s e vrátili, tak jsme po večeři šli do parku hrát jarní hry. Místo tařice jsme našli křivatec. Konec.
Hanička Hojná

Dne 13.4. jsme byli na výletě v oboře. Paní hajná a hajný nám ukázali místo, odkud jsme pozorovali jeleny a daňky. Poté nám vyprávěl o historii obory. Když dopovídal, tak jsme poznávali paroží. Poté jsme šli přes Skalkov, kde se z ruin vynořil. Ten pes se nás potom držel až do Vlašimi, skoro přes tři kilometry. Byl hodný a měl rád lidi. Museli jsme zavolat policii, aby si ho odvedli. V chatě jsme se převlíkli a šli jsme na večeři a potom jsme šli do zámeckého parku. Tam jsme šli hrát kuličky ke Starému hradu. Vyhrál jsem jich polovinu. Následovala chvilka úlevy, když jsem za zlobení m. Filipa mohl zlomit a hodit z velice prudkého srázu jeho klacíček. Potom jsme hráli hru, kde jsme museli hledat čísla po části parku. No, a teď jsme na chatě a dopsal jsem tento dopis.
Filip Krátký

Dnes, 13.4., jsme šli hledat jaro. Za úkol jsme měli najít pavouka, tařici a zahrát si jarní hru. Také jsme byli v oboře, kde chovali jeleny a daňky.U kaple Loreta jsme našli pavouky. Cestou zpátky s námi šel pes, kterého si poté odvedla policie. V zámecké zahradě jsme si zahráli jarní hru. Bohužel jsme nenašli tařici, ale zato jsme našli křivatec. Je vidět, ža jaro už se probouzí.
Honza Krátký

V 10.00 jsme vyšli z Vlašimi. V 11.00 jsme byli ve velké oboře. Asi ve 12.00 jsme viděli u Lorety tři malé pavouky !!! V 15.30 jsme šli do parku. Nenašli jsme tařici, ale našli jsme křivatec. Někteří z nás si zahráli kuličky.
Adéla Kusáková

Bydlíme ve Vlašimi. V oboře jsme našli pavouka. Viděli jsme daňky a jeleny. V parku jsme našli místo tařice křivatec. Ušli jsme 11 km. Celý výlet se mi moc líbil a taky se mi moc líbili jeleni a daňci.
Martin Fišera

Dneska, 13.4., jsme šli přes oboru s daňky a jeleny na poutní místo Loreta. Tam jsme našli tři malé pavouky. U Lorety jsme se i najedli. Cestou zpátky jsme šli okolo rybníků. Po večeři jsme šli do parku, kde jsme skákali panáka, hráli na babu a kuličky. Za celý den jsme neviděli jednou tařici, ale zato jsme našli křivatec. Celý den se mi líbil.
Anička Fišerová

Dnes bylo krásné slunečné ráno, a proto jsme vyrazili hledat jaro již velmi brzy. Nejprve jsme se podívali na zvířátka ve zdejší parazoo, obešli a prohlédli si malebnou obec Vlašim a po polní cestě jsme minuli střelnici a došli jsme do obory, kde jsme viděli velké stádo jelenů a daňků. Dozvěděli jsme se tu mnoho nových informací o zvířatech i jejich parozích. Ani mírný kopec vzhůru nás moc nezdržel, a tak jsme chvíli před jednou hodinou stanuli před krásným poutním místem Panny Marie Loretánské. Zde jsme našli tři malé pavoučky. Oklikou jsme se vrátili zpět do Vlašimi, kde jsme po výborné svíčkové vyrazili do zámeckého parku. Krásně svítilo sluníčko, a tak jsme si zahráli na schovávanou, na slepou babu, na honěnou, kuličky a skákali jsme panáka. Cestou zpět jsme našli křivatec. Jaro jsme ve Vlašimi sice nezastihli, protože jsme neviděli kvetoucí tařici, ale příroda všude kolem napovídala, že jaro už se kvapem blíží…
Anežka Trojanová


Tábor Sloup v Čechách 29.6.-7.7.2013

V sobotu jsme absolvovali cestu do Sloupu, malebné podlužické vsi s roubenými domy, hradem a hlavně krásnou přírodou okolo. Odpoledne nám ještě zbyl čas na procházku k blízkému skalnímu amfiteátru, kde jsme strávili příjemné dvě hodinky a vraceli se příjemně unaveni do ubytovny TOM. Jediné, co nám kazilo náladu, byla zavřená kremrolárna u sloupských skal. Večer jsme zahájili celotáborovou hru na téma “ Tolštejnské panství „. Nedělní výlet jsme směřovali do blízkého Nového Boru, sklářského města s pěkným náměstím a sklářským muzeem s pěknou expozicí o historii sklářství v okolí města. Odpoledne jsme hráli hry a poznávali rostliny v lese. Večer bylo první obchodování, ovšem mnozí členové si ještě nepřečetli pravidla, takže byl trochu zmatek. Pondělní výlet jsme směrovali do nitra Lužických hor, na hrad Tolštejn a rozhlednu Jedlovou. Z obou míst se nám naskytl skvostný výhled po širém okolí, zvláště pak z Jedlové. Putování lesy lužickými lesy jsme zakončili na lesním nádražíčku Chřibská, kde zbyl čas i na několik her. Na nádraží v Novém Boru děti ještě protestovaly proti absenci laviček, které jim byly ukradeny a odvezeny do sousední sběrny. V úterý probíhala celodenní orientační hra spojená s hrou “ Pepíček měnil, až vyměnil“. Za desetník družiny vyměnili různé věci – vánoční set, porcelánovou botu, svíčku aj. Zajímavý byl i řetěz, který upadl z kolemjedoucího traktoru a Martin ho tahal skoro celou cestu s sebou. Podle dopisů jsme šli ze Sloupu, kde nastávaly první orientační problémy, přes Radvanec, Havraní kameny, Údolí samoty a Ortel, nejvyšší vrchol kraje, zpět do Sloupu. Jenže nám nepřálo počasí a proto musel Petr naši skupinku odvézt ještě 2 km před Ortelem. Dorazili jsme na chalupu a spustil se slejvák, padaly kroupy jako třešně. Nakousnuté odpoledne jsme strávili hrami a výrobou drobných zbytečností, které nám budou (snad) ještě dlouho připomínat pobyt ve Sloupu. Středa patřila již tradičně odpočinkovému dni. Věnovali jsme se skvělé hře – Byrokracii, tentokrát na téma registrace auta. Velmi reálně jsme napodobili systém úřadů, na nichž děti plní úkoly (předvést, co vedoucí neumí, Kimovka, kuchyňské práce na Úřadě práce u Petra…), a to i s úplatky. Po tradičních špagetách, které ani Hugo nevysypal, jsme si zahráli Metro, přestože většina tvrdila, že projeli všechny stanice, stoprocentní byla jen Kačka, opačný rekord vytvořil Kuba, který neprojel 19 zastávek, stejně jako všichni členové ostatních skupin. Pak se ještě trochu proběhnout při Poště a hurá na večeři do blízké restaurace, kde nás krmili přímo královsky. Večer proběhl Superstopák, tentokrát s vítěznou inovací písničky z Macha a Šebestové od Aničky F. Ve čtvrtek jsme prošli z nádraží v Jedlové podél pohraničního opevnění z let 35-38 na Křížový buk s velkou poznávačkou kytiček a malou expozicí o opevnění. Okolo bývalé sklárny v Horní Chřibské jsme dospěchali na vlak. V pátek se počasí zase umoudřilo a tak jsme vyrazili poznat blízké okolí Sloupu – Záhořínskou kapli, Slavíček, Modlivý důl, vyhlídku Na Stráži a v plánu byl i hrad, ale u dětí zvítězila honěná v amfiteátru. Cestou jsme opět připravili několik drobných her, hlavně velmi oblíbený Toaletní běh, tentokrát Maruška koupila hodně dlouhé a chatrné roličky, takže neuběhla minuta, aby ji neproklínali. Večer nás čekaly palačinky a poslední obchodování – moje drahá skupina bohužel nepochopila, že na výrobku, jehož výrobní cena byla okolo 10 Stop a prodejní 16 Stop, lze vydělat velké peníze. Sobotní výlet byl motivován závěrem celotáborovky, z Jedlové jsme vyrazili přes Stožecké sedlo a Sirný pramen, k němuž nás váží vzpomínky na minulé hledání pokladu, na Milštejn. Ve zbytcích hradu jsme schovali balíčky s odměnou, největší úspěch měly míčky na šňůrce, se kterými si vyhrály nejen děti. Pak už jen zbývalo sejít do Svoru na vlak a hurá na závěrečné opékání do Sloupu. Poslední táborový večer příjemně uplynul v duchu Pavlových scének a zbyl čas i na černou magii.

 


 

Comments are closed.